Využitelnost údajů centrálního úložiště receptů SÚKL z pohledu ochrany osobních údajů

Pracovní skupina ČLS na konci roku 2015 uspořádala pracovní seminář k problematice ochrany osobních údajů v elektronických receptech.  na základě diskuse na semináři vznikl následně dokument s přesně formulovánými otázkami, které členové pracovní skupiny označili jako klíčové. Úřad pro ochranu osobních údajlů vypracoval stanovisko k těmto otázkám.

Ze stanoviska vyplývají tyto klíčové závěry

Ad1)

DOTAZ: Za jakých právních podmínek a případných změn právních norem by bylo možné, aby data z centrálního datového úložiště SÚKL byla jedním ze zdrojů (nebo výhradním zdrojem) pro lékový záznam, zobrazovaný poskytovatelům zdravotní péče (včetně lékáren)

ODP: Pokud by měly být osobní údaje z Centrálního úložiště využité pro jiný účel, než k jakému jsou dle současné právní úpravy shromažďovány a zpracovávány, tzn. pro vytváření a využívání lékového záznamu pacienta (který zatím není v našem právním řádu vymezen a upraven), muselo by dojít k rozšíření zákonného zmocnění nakládání s daty uloženými v Centrálním úložišti nad rámec současného ustanovení § 81 zákona č. 378/2007 Sb.

Ad 2)

DOTAZ: V případě, že by bylo zajištěna bezpečná identifikace pacienta, kterého se data týkají, za jakých právních podmínek by bylo možné, aby byl lékový záznam, založený na datech CDÚ zpřístupněn konkrétnímu pacientovi.

ODP: V případě přístupu konkrétní osoby k údajům, které se jí týkají, tzn. k informacím o tom, jaké léčivé přípravky jí byly předepsány, kdy a kterou lékárnou byly vydány atd., by sice bylo možné aplikovat obecnou úpravu přístupu dotčené osoby k jejím osobním údajům zakotvenou v § 12 zákona č. 101/2000 Sb., nicméně Úřad by považoval za vhodnější i tento aspekt upravit přímo ve vztahu k lékovému záznamu zvláštním zákonem.

Ad 3)

DOTAZ: Do jaké míry lze závěr z otázky 2 vztáhnout i na situaci, kdy jde o data dítěte a k datům má mít přístup jeho zákonný zástupce / rodič.

ODP: Na tuto otázku nebylo speciálně odpovězeno, nicméně odpověď lze zřejmě odvodit z předchozí k bodu 2

Ad 4)

DOTAZ: Jaká právní úprava by musela nastat, aby bylo možné vedení databáze lékové historie pro pacienty bez jejich souhlasu. Zde je míněna jakákoliv databáze, zřízená pro takový účel, nejen tedy CDÚ. Byla by případná taková právní úprava v souladu s ústavou?

ODP: Obecně lze konstatovat, že v případě zákonné úpravy vytváření a využití lékového záznamu i bez souhlasu pacienta, dostatečně zdůvodněné svou potřebností z medicínského hlediska (například lepší dostupnosti informací o lécích, které pacient užívá při poskytování zdravotním péče a tím zkvalitňování lékařské péče), se o neoprávněný, resp. protiústavní zásah do soukromí automaticky jednat nemusí [srov. povinnost předávání informací ze zdravotnické dokumentace pro zajištění navazující lékařské péče rovněž bez nutnosti získávat souhlas pacienta, blíže viz § 45 odst. 2 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)]. Při posouzení zákonné právní úpravy je třeba přihlédnout ke kategorickému postulátu čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož musí být při aplikaci ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu a jejich omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena Legitimita takového zásahu musí být zdůvodněna převažujícím veřejným zájmem nad zájmem soukromým a případná právní úprava tohoto zásahu musí být jednoznačná a srozumitelná pro adresáty daných norem a zároveň doprovázena takovými zárukami, jež by minimalizovaly jeho zneužití, to znamená dostatečné zabezpečení lékových záznamů. …  Úřad  by se nebránil diskusi na téma dobrovolnosti či povinnosti vedení lékového záznamu a to především vzhledem k jeho smyslu, jímž by mělo být poskytování kvalitnější lékařské péče.

V příloze tohoto článku najdete ke stažení kompletní text otázek, stanovisko PSEZ i naší odpověď

PSEZ_eRp_160422_uoou.pdf (714128)
PSEZ_eRp_160215_UOOU_dotazy.pdf (400808)
PSEZ_eRp_160316_UOOU_odpovědi.pdf (75119)