Stanovisko PS EZ ČLS JEP č. 2 k elektronickému receptu (2014)

Tento materiál vyjadřuje názor Pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně na projekt tzv. elektronického receptu. Byl schválen PS EZ ČLS JEP  5. června 2014

 

Pracovní skupina vyjadřuje tento svůj názor v situaci, kdy projekt elektronického receptu je v určité formě umožněn platnou legislativou, pod gescí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) byla vyvinuta funkčnost tzv. centrálního datového úložiště, pomocí kterého lze předávat elektronické recepty mezi lékařem a lékárnou a tento systém preskripce měl podle původního záměru být povinně užíván od tohoto roku, přičemž zatím je aktivně užíván jen menší částí zdravotnických zařízení a privátních lékařů. Rozsah využívání ani zdaleka nedosahuje původních představ a současně panuje nejistota ohledně další perspektivy projektu. Vzhledem k zamítavému postoji Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo také upuštěno od rozvoje některých dříve předpokládaných funkcí systému.

 

Toto stanovisko chce poukázat na ty aspekty projektu elektronické preskripce, které jsou podle našeho názoru určující jak pro vysvětlení současného stavu, tak pro nalezení optimální cesty dalšího rozvoje. 

 

Mezinárodní zkušenosti s elektronizací procesů předepisování a vydávání léků potvrzují převážně pozitivní přínos elektronizace pro všechny aktéry, viz literatura. Ten spočívá především v lepší informovanosti lékaře o stávající a předchozí léčbě, v zavádění nových služeb pro pacienta, jakou je například možnost předání předpisu bez potřeby návštěvy lékaře, v rychlejším a chybami nezatíženém výdeji léčiva v lékárně, ve  vyloučení možnosti falšování elektronických receptů a ve faktickém odstranění rizika chyby při výdeji léčiv. Z pohledu zdravotnického systému a plátců je zde navíc potenciál využití některých informací pro kontrolu preskripce a pro odborné analýzy, samozřejmě při dodržení všech práv pacientů na ochranu osobních údajů. Dostupná literatura popisuje také negativní jevy spojené se zavedením elektronické preskripce a potřebu kvalitní analýzy jejích dopadů a současné edukace lékařů a pacientů, které jsou nezbytnými kroky pro jejich minimalizaci, viz např. [4].

 

Plného efektu těchto přínosů je ale možné dosáhnout pouze tehdy, pokud je elektronická preskripce zaváděna za aktivní spoluúčasti lékařů i lékárníků a na základě toho, že tito klíčoví aktéři vyhodnotí přínosy systému jako výhodné pro svou práci. Snaha zavést elektronickou preskripci direktivně bez toho, že by byla rizika přechodu na elektronický systém objektivně a vyváženě posouzena, považujeme za chybu dosavadního postupu.

 

Především se ale domníváme, že elektronickou preskripci je možno úspěšně zavést a efektivně využívat jen tehdy, pokud vedle elektronizace procesu vlastního předpisu a výdeje jsou současně zaváděny i další jeho nadstavbové složky, jakými jsou především vedení a dostupnost lékového záznamu pacienta, kontrola interakcí léků, on-line přístup lékařů i pacientů k detailním informacím o lécích, řízení souhlasu pacienta s využíváním systému a další.

 

Pracovní skupina doporučuje, aby další rozvoj systému elektronické preskripce byl podmíněn definováním celkové budoucí koncepce řešení, a aby do řešení byly postupně a systematicky doplňovány nové funkční rysy, které umožní plnohodnotné využití potenciálních přínosů. To vše za předpokladu, že bude státem vytvořen vhodný právní rámec pro takovou koncepci, a že při dalším zavádění bude upuštěno od snahy zavádět systém do klinické praxe plošně a direktivně. Podporujeme právo každého pacienta na rozhodování o tom, v jaké míře a jakým způsobem jsou jeho osobní a zdravotní data v systému užívána.

 

Plný text stanoviska, včetně zdůvodnění a odkazu na literaturu najdete zde: PSEZ_CLSJEP_stanovisko_eRecept_v1_0.pdf (595,5 kB)

Veškeré aktivity PS EZ, týkající se této oblasti sledujte zde: Elektronická preskripce